Vinicola: Snižování uhlíkové stopy na vinici

Vinicola získala certifikaci Carbon Footprint Management hned pro 4 značky svých vín, a to Rodinné Vinařství Břeclav, Moraviana, Vinohradnictví Hluk a Vinařství Na Soutoku. Je tak zároveň prvním českým výrobcem vína, který úspěšně obdržel tuto mezinárodní certifikaci udělovanou organizací Preferred by Nature. Cesta k certifikátu sice nebyla jednoduchá, ale o to více v ní společnost Vinicola vidí smysl:

Pro základní rok 2021 byla vypočtena konečná hodnota 1,85 kg CO2 na 1 láhev vína (0,75 l), a to v průběhu celého životního cyklu výroby produktu. Analýza uhlíkové stopy výrobků společnosti Vinicola dále ukázala, že 21 % uhlíkových emisí pochází ze skleněných lahví, 32 % souvisí s palivy pro traktory, mechanizaci a služební automobily a asi 15 % emisí vzniklo při zakládání vinice. Zbytek emisí pochází z nákupu a dopravy vstupních materiálů (kompost a organická hnojiva), dopravy produktů, spotřeby energie, dojíždění zaměstnanců, spotřeby vody, produkce odpadů atd.

Společnost Vinicola musela také pro získání CFM certifikace vypracovat a zveřejnit svou klimatickou politiku a plán řízení uhlíkové stopy a dále se zavázat, že sníží svou uhlíkovou stopu minimálně o 4,2 % ročně. To bude pravidelně kontrolováno v ročních auditech certifikační agenturou.

„Uhlíková stopa je pro nás nejlépe kvantifikovatelným ukazatelem, jak si vedeme v oblasti udržitelnosti. V této metrice totiž nejvíce pokročila metodika a možnosti měření. A tím i možnost získání dokladu nejen toho, jak si v celé věci vedeme, ale také kde můžeme realizovat podstatné změny. Poměrně rychle jsme byli v rámci certifikačního procesu schopni určit, v jakém se nacházíme stavu a teď můžeme pracovat na jeho zlepšení,” zhodnocuje Karel Průša přínosy měření uhlíkové stopy.

Výstupy certifikačního procesu se tak pro společnost Vinicola staly přehledem aktivit, na které se v procesu snižování své uhlíkové stopy může zaměřit. Jako jedno z nejsilnějších témat se ukázaly emise spojené s obalem produktu – skleněnými lahvemi, do kterých je víno stáčené. Zde se Vinicola chtěla zaměřit na postupné snižování gramáže lahví. Projekt však značně zkomplikovala energetická krize posledních měsíců.

„Výroba skla je extrémně závislá na dostupnosti plynu a energií a původní plán zachovat tvar lahve a snížit její gramáž v tomto období nepřicházel v úvahu. Prakticky jsme byli vděční, že jsme vůbec získali dostatek lahví pro naši rostoucí výrobu, a žádat sklárny o tvorbu nového typu lahve jen pro nás nebylo zrovna aktuální. I přesto se nám povedla první vlaštovka v podobě zalistování nové produktové řady pro jednoho velkého klienta, kde je gramáž podstatně nižší. Tato řada má vysoký prodejní potenciál, takže věřím, že podíl vín v této lahvi s nižší gramáží bude narůstat,” popisuje úskalí snižování uhlíkové stopy Průša.

Dalším řešením mohou být i jiné podoby obalů, například tzv. Bag-In-boxy z recyklovaného papíru a fólie s objemem 0,75 l. Ukazuje se však, že důležitý je i názor a přijetí nového obalu spotřebiteli: „Víno je silně tradiční výrobek a mám obavu, že zákazník, minimálně zatím, není ochoten akceptovat kvalitní přívlastkové víno v jiném obalu než ve skle. Věřím ale, že ten moment přece jen jednou nastane a jsme na něj připraveni. Víme o alternativách obalů a s některými výrobci jsme dokonce v kontaktu. Například na Novém Zélandu se již začíná používat speciální polymer na přírodní bázi. Vlastnostmi připomíná plast. Je tedy lehký a tím se ušetří emise při přepravě. Zároveň je tavitelný při nižších teplotách a především je v přírodě rozložitelný. Pro náš trh je to ale zatím hudba budoucnosti,” komentuje úsilí Průša.

Prozatím se tedy Vinicola soustředí na logistiku a zkracování tras přepravy. A to nejen v rámci nákupu obalů, ale také při doručování hotových produktů spotřebitelům a distributorům: „Opět s ohledem na rozumnou ekonomiku jsme úspěšně přešli k lokálnějším dodavatelům. Vybudováním dalšího provozu jsme také výrazně zkrátili trasy pro dopravu hroznů. Velkou radost nám činí to, že skleněné lahve vozíme z nejbližší možné sklárny – z nedalekého Kyjova.”

„Co se týká logistiky hotových výrobků, využíváme celkem tři externí sklady, které jsou vhodně rozmístěny na území ČR a odtud dodáváme zboží do vždy nejbližšího distribučního centra konkrétního zákazníka. Tyto externí sklady využívá současně několik společností a tím dochází ke sdílení nejen nákladů, ale také prostor a jejich vytápění a celkového provozu. Doprava je řešena rovněž externě, často formou dokládek a vytěžování kamionů,” popisuje konkrétní řešení v oblasti logistiky Průša.

Pozitivně hodnotí Vinicola také dopad vlastní fotovoltaické elektrárny, kterou zřídila v dceřiné firmě na Slovensku. V rámci slovenského vinařství Predium provozuje společnost restauraci s energeticky náročným provozem. V nejvytíženějším období zde totiž současně probíhá i výroba a kvašení vína, které se musí intenzivně chladit. I v době nejvyšší energetické špičky však fotovoltaická elektrárna vykryla spotřebu vinařství z více než 75 %. V ostatních, méně náročných obdobích, téměř 100 %.

„Musím přiznat, že na začátku projektu fotovoltaické elektrárny jsme byli trochu skeptičtí, ale výsledky silně předčily naše očekávání. Takže za nás velká spokojenost a zároveň velká motivace zavádět fotovoltaiku i do dalších našich středisek a vinařství,” komentuje Průša.

Jako společnost provozující své podnikání v oboru zemědělství se Vinicola zajímá také o možnosti využití zbytkové organické hmoty, která vzniká při pěstování vína. Konkrétně především o zpracování odpadu z hroznů.

„Zde je potenciál opravdu vysoký a mnohdy se na něj zapomíná. Obecně velká část odpadu, která je v principu velmi dobře kompostovatelná, končí ve spalovnách. Tam se z něj stane oxid uhličitý a popel. A to je škoda, protože naše půda, nejen ta ve vinicích, dokáže pojmout nesmírné množství tohoto materiálu a ten se následně stává její složkou. Proto veškerý kompostovatelný odpad z výroby, to znamená třapiny, matoliny, ale i kaly a filtrační materiál, předáváme do kompostárny. Ta nám následně odevzdává kompost a ten zapravujeme do půdy. Výsledek stojí za to. Rostliny prosperují, je zde lepší zádržnost vody. Dokonce i kvalita hroznů je výrazně lepší,” jmenuje Průša pozitivní dopady tohoto přístupu k vinicím a zemědělské půdě.

Ačkoli velkou část svých aktivit financuje společnost Vinicola z vlastních zdrojů, čerpala také finanční prostředky z několika dotačních výzev, a to například z programu PRV (Program rozvoje venkova) nebo SOT (Společná organizace trhu s vínem). Získané dotační prostředky využila především pro nákup moderních zemědělských strojů a modernizaci mechanizace zpracování hroznů. „Tyto dotační programy jsou dle mého názoru velmi užitečné a jsme za ně vděčni, protože nové stroje přináší nejen lepší ekonomické výsledky, ale opět výraznou úsporu ve spotřebě paliv a energie,” vysvětluje Průša přínosy financování pomocí dotací.

Vinicola je také dlouhodobým klientem Komerční banky, u které čerpá možnosti provozního financování. Díky této spolupráci modernizovala Vinicola prostory výroby, pořídila nové stroje s nižší spotřebou a přesunula také výrobu blíže k vinicím.

„Stejně tak náklady na restrukturalizaci vinic a zefektivnění práce na nich byly kombinací vlastních zdrojů a zdrojů z Komerční banky. Spolupráce s Komerční bankou nás dokonce k samotné myšlence měření stopy CO2 přivedla, protože jsme zaznamenali, že se přesně těmito projekty banka dlouhodobě zabývá,” objasňuje Průša.

Zatímco v Česku je Vinicola první vinařskou firmou, která měří uhlíkovou stopu za pomoci certifikace CFM, v zahraničí jsou naopak vinařství již tak daleko, že téměř všichni výrobci dosáhli uhlíkové neutrality. Tyto projekty jsou tak pro Vinicolu inspirací, kam se může dále ubírat.

„Přenádherná situace nastala například u vinařství Peter Yealands na Novém Zélandu. Toto vinařství vzniklo v roce 2008 a od samého začátku je prioritně nastaveno na sledování uhlíkové stopy. V současnosti je toto vinařství kompletně uhlíkově neutrální, ale je zajímavé i svými ostatními aktivitami. Je zde celý tým, který má na starosti, jak pečovat o biodiverzitu okolní přírody. Staví se zde solární i větrné elektrárny. Budují nové vodní plochy pro lepší zádržnost vody v krajině. Vysazují v okolí nové lesy. Staré stromy při budování vinic nekácejí, aby tyto stromy a vodní plochy mohla plně využívat místní fauna. Je zde kompletně bezodpadové hospodářství,” vyjmenovává Průša aktivity novozélandského vinařství, kterými by se časem mohla ubírat i Vinicola.

• Pro základní rok 2021 bylo vypočteno 1,85 kg CO2 na 1 láhev vína (0,75 l).
• 21 % uhlíkových emisí pochází ze skleněných lahví.
• 32 % uhlíkových emisí souvisí s palivy pro traktory, mechanizaci a služební automobily.
• Vinicola se v rámci certifikace zavázala snižovat svou uhlíkovou stopu minimálně o 4,2 % ročně.