V Mladé Boleslavi vzniká bioplynová stanice. Zpracovávat bude odpad z restaurací i potraviny s prošlým datem minimální trvanlivosti

Projekt bioplynové stanice je unikátní v mnoha směrech. Je totiž nejen ukázkou dobré spolupráce městské části se soukromými firmami, ale řeší hned několik ekologických problémů. Tím je především skládkování, kterým dosud končí velká část komunálního i organického odpadu. Na skládkách pak vzniká bioplyn, ten ale není nijak zužitkován. Pouze se hromadí v ovzduší, a škodí tak životnímu prostředí. Přitom se bioplyn dá použít jako levné a ekologické palivo.

A právě na tom je postavená spolupráce s městskou částí. Zpracovaný biometan bude odpadová firma Compag dodávat Mladé Boleslavi ve formě bioCNG pro pohon městských autobusů. Spalováním bioCNG vzniká pouze voda a CO2, žádné další škodliviny. Jedná se tak o ekologičtější způsob provozu městské hromadné dopravy.

Města a obce trápí obvykle velké množství komunálního odpadu, které končí nejčastěji ve spalovnách. S tímto nehospodárným využitím zdrojů si chce mladoboleslavská bioplynová stanice poradit za pomoci třídicí linky, kam bude směřovat právě komunální odpad. Touto třídicí technologií se v českém kontextu stává bioplynová stanice unikátní.

Základními vstupními surovinami do bioplynové stanice však budou biologicky rozložitelné odpady z domácností a firem. Své zpracování zde najde například gastroodpad z restaurací a jídelen nebo použité jedlé oleje a tuky. Bioplynová stanice poskytne řešení i k problému vyhazování prošlých potravin, které jsou často ještě zabalené v obalu. V areálu bioplynky se bude totiž nacházet i technologie na eliminaci těchto obalů.

Část zpracovaného bioplynu použije areál stanice nejprve na pokrytí vlastních energetických potřeb. „Tímto se bioplynová stanice zároveň stane energeticky nezávislým provozem,“ komentuje jednatel společnosti Compag, Radek Lizec.

Další vyprodukovaný bioplyn se následně upraví na biometan, který se stlačí do čerpacích stanic. Jako bioCNG zde pak bude k dispozici pro pohon plynových autobusů města. Vyrobené přebytky bioplynu stanice dále vpustí do plynárenské soustavy, kde může nahradit zemní plyn. Opomenout nelze ani vznik a další využití biohnojiva, tzv. digestátu.

Projekt bioplynové stanice se ukázal jako vzorovým příkladem spolupráce města se soukromým sektorem: „V mladoboleslavské bioplynové stanici se podařilo skutečně propojit zájmy veřejného i soukromého sektoru. Spolupráce města se soukromým investorem tak v sobě nese naplnění modelu spolupráce na bázi PPP,“ uvádí dále Radek Lizec.

Zároveň však naplňuje podstatné principy Green dealu, a to z pohledu využití a zpracování obnovitelných zdrojů. Bioplynová stanice je tak reálným příkladem, jakou cestou lze zajistit udržitelnější a soběstačnější fungování evropských regionů.

Kromě soukromého investora, společnosti Compag, se na financování bioplynové stanice podílí také dotační fondy EU. Prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu tak bude projekt skrze dotační systém OPPIK čerpat 35 milionů korun. Další část financí ve výši 159 milionů korun poplyne ze Státního fondu životního prostředí.

Samotná výstavba areálu bioplynové stanice bude stát přes 363 milionů korun. Vytvořený bioplyn je však také potřeba zpracovat a očistit na požadovanou kvalitu bioCNG. To zahrnuje další náklady na technologie ve výši 52 milionů korun.

• Bioplynová stanice zpracuje ročně přes 25 000 tun odpadu organického původu.
• Zpracováním odpadu ročně vznikne přibližně 2 500 000 m³ bioplynu.
• Navozený bioodpad musí projít tzv. hygienizací, tedy zahřátím na 70 °C, a to po dobu jedné hodiny.
• Výstavba celého areálu vyjde přibližně na 430 milionů korun.
• Zhruba 46 % zdrojů na vznik bioplynové stanice poskytnou evropské dotace.
• Návratnost investice je očekávána v horizontu 5–7 let.

Ačkoli takovýchto stanic na zpracování organického odpadu by bylo třeba více, až do roku 2020 tomu příliš nepomáhala evropská legislativa. Větší dotační podpora připadala totiž zemědělským bioplynovým stanicím, které ale nemohly zpracovávat odpad. Namísto toho tak na výrobu bioplynu používaly energeticky pěstované plodiny jako řepku nebo kukuřici.

Nová legislativa však již umožňuje, aby i zemědělské bioplynové stanice mohly zpracovávat odpad a zároveň nepřišly o dotace. Stačí když své stávající provozy opatří po vzoru mladoboleslavské stanice hygienizačním zařízením, a mohou tak na bioplyn namísto zemědělských plodin zpracovávat odpady organického původu.