ESG regulace

Pro koho?

SFDR se vztahuje na:
- účastníky finančního trhu (úvěrová instituce, která poskytuje správu portfolia, tvůrce penzijního produktu, pojišťovna, která zpřístupňuje investiční produkt založený na pojištění atd.).
- finanční poradce (úvěrová instituce, která poskytuje investiční poradenství, pojišťovna, která poskytuje pojistné poradenství týkající se IBIP atd.)

KB se týká obojí.

Od kdy?

Od března 2021.

Účel

SFDR je evropská regulace zavedená s cílem zlepšit transparentnost na trhu udržitelných investic, zabránit greenwashingu a zvýšit transparentnost v souvislosti s tvrzeními o udržitelnosti ze strany účastníků finančního trhu.

Konkrétně

SFDR v článcích 6, 8 a 9 vytváří 3 úrovně udržitelnosti výrobků 

- Produkty podle článku 6 považují ESG rizika za finančně významná a zahrnují tato hlediska do investičních rozhodnutí, nebo zdůvodňují, že rizika udržitelnosti nejsou relevantní. Nesplňují však pokročilá kritéria článků 8 nebo 9. 
- Produkty podle článku 8 jsou určeny k podpoře sociálních a/nebo environmentálních charakteristik a mohou být zařazeny do udržitelných investic, avšak udržitelné investování není jejich primárním cílem.
- Naproti tomu produkty podle článku 9 jsou výslovně zaměřeny na cíle udržitelného investování.

Produkty podle článku 9 SFDR mohou odpovídat buď definici Nařízení o taxonomii, kterou lze nalézt v článku 2 bodu (1), nebo definici SFDR, jak je uvedena v článku 2 bodu (17) SFDR. Rozdíl spočívá v tom, že definice SFDR poskytuje účastníkům finančního trhu větší flexibilitu v rámci metodiky tvorby produktů, zatímco Taxonomie ukládá přísnější předem definovaná kritéria.

V současné době KB vytváří (jako tvůrce) pouze produkty dle čl. 6 SFRD. Produkty, na které se toto ustanovení vztahuje, je správa portfolia, penzijní fondy a IBIP. KB však distribuuje některé fondy Amundi zařazené do SFDR čl. 8 nebo 9.

SFDR zavádí pojem "hlavní nepříznivé dopady". Hlavní nepříznivé dopady (Principal Adverse Impacts, PAI) jsou nejvýznamnější negativní dopady investic na životní prostředí a společnost. 

SFDR nařizuje účastníkům finančního trhu (FMP) a finančním poradcům zveřejňovat několik klíčových informací:

Integrace rizik udržitelnosti: Účastníci finančního trhu a finanční poradci musí zveřejňovat informace o tom, jakým způsobem začleňují rizika udržitelnosti do svých investičních rozhodování a při poskytování investičního/pojišťovacího poradenství.

Zohlednění hlavních nepříznivých dopadů: Účastníci finančního trhu a finanční poradci musí zveřejnit informace o tom, zda zvažují hlavní nepříznivé dopady svých rozhodnutí na faktory udržitelnosti. Pokud zvažují, musí zveřejnit prohlášení o svých postupech náležité péče týkajících se těchto dopadů. Zpráva účastníků finančního trhu obsahuje negativní dopady jejich investic prostřednictvím několika ukazatelů (emise skleníkových plynů, expozice vůči kontroverzním zbraním atd.). Zpráva finančního poradce je méně náročná, protože pouze popíše, jakým způsobem finanční poradce využívá informace zveřejněné účastníky finančního trhu.

Politika odměňování: Od účastníků finančního trhu a finančních poradců se požaduje, aby do svých politik odměňování zahrnuli informace o tom, jak jsou tyto politiky v souladu s integrací rizik udržitelnosti. Tyto informace musí být zveřejněny na jejich internetových stránkách.

Předsmluvní informace: Do předsmluvních informací musí být zahrnuto: a) způsob, jakým jsou rizika udržitelnosti začleněna do jejich investičních rozhodnutí nebo poradenství, a b) výsledky posouzení pravděpodobných dopadů rizik udržitelnosti na výnosy finančních produktů, které nabízejí nebo ke kterým poskytují poradenství.

Pro koho?

Taxonomie se vztahuje na účastníky finančního trhu zpřístupňující finanční produkty v EU a podniky, na které se vztahuje povinnost zveřejňovat nefinanční informace podle NFRD.

Od kdy?

Od 1. ledna 2022.

Účel

Taxonomie EU je klasifikační systém určený k podpoře udržitelných investic prostřednictvím identifikace ekologicky udržitelných hospodářských činností. Je zásadní součástí Green Dealu a poskytuje jasnou definici pro podniky, investory a tvůrce politik, které hospodářské činnosti lze považovat za environmentálně udržitelné. Cílem taxonomie je zabránit greenwashingu a usnadnit investice do udržitelných projektů a činností.

Taxonomie proto umožňuje určit, do jaké míry (v %) je investice udržitelná.

Konkrétně

Nařízení stanoví kritéria pro určení, zda je činnost udržitelná z hlediska životního prostředí. Hospodářská činnost by měla:

1. významně přispívat k jednomu nebo více environmentálním cílům stanoveným v Nařízení[VM2] 

2. nepoškozovat významně žádný z cílů

3. splňovat minimální záruky stanovené v Nařízení

4. splňovat specifická technická screeningová kritéria 

 Cíle v oblasti životního prostředí jsou následující:

1. zmírnění změny klimatu

2. přizpůsobení se změně klimatu

3. udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

4. přechod na oběhové hospodářství

5. prevence a omezování znečištění

6. ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů.

Akty v přenesené pravomoci v oblasti taxonomie poskytují podrobné informace a pravidla pro splnění kritérií pro jednotlivá odvětví.

Nařízení o taxonomii rovněž stanoví povinnosti ohledně zveřejňování informací:

- Článek 5: Pro produkty podle článku 9 SFDR, které v souladu s taxonomií přispívají k hospodářské činnosti, která vede k environmentálnímu cíli:

• informace o environmentálním cíli, k němuž přispívají; 
• popis rozsahu, v jakém jsou investice do finančního produktu environmentálně udržitelné, 
• a % souladu.

- Článek 6: U produktů SFDR podle článku 8 musí být do zveřejňovaných informací o SFDR doplněno následující prohlášení:

"Zásada "nezpůsobit významnou škodu" se vztahuje pouze na ty investice, které jsou základem finančního produktu a které zohledňují kritéria EU pro environmentálně udržitelné hospodářské činnosti. Podkladové investice zbývající části tohoto finančního produktu nezohledňují kritéria EU pro environmentálně udržitelné hospodářské činnosti.".

- Článek 5 se použije obdobně. Produkt podle článku 8 SFDR totiž může částečně zařadit do udržitelných investic.

- Článek 7: Zveřejnění informací o produktech SFDR podle článku 6 musí obsahovat následující prohlášení: "Investice, které jsou základem tohoto finančního produktu, nezohledňují kritéria EU pro environmentálně udržitelné hospodářské činnosti.".

Další informace o uvedených produktech SFDR naleznete na stránce SFDR. 

- Článek 8: Každý podnik podléhající NFRD (nebo CSRD od 01/2024) musí zveřejnit, jak a do jaké míry jsou jeho činnosti spojeny s činnostmi, které jsou považovány za environmentálně udržitelné. V rámci této skupiny budou muset nefinanční podniky zveřejňovat:

1. podíl obratu pocházejícího z taxonomických činností a

2. Podíl svých kapitálových a provozních výdajů spojených s taxonomickými činnostmi.

Podle čl. 8 Taxonomie musí finanční instituce zveřejnit to, co EU nazvala Green Asset Ratio. GAR je klíčový ukazatel výkonnosti, který měří podíl rozvahové expozice společnosti přizpůsobené Taxonomii ve vztahu k celkovým aktivům.

Nařízení o Taxonomii platí od roku 2022 s postupným přístupem ke zveřejňování GAR. Od roku 2024 musí finanční instituce zveřejňovat plný GAR, zatímco předtím mohly zveřejňovat zjednodušenou verzi ukazatele.

V současné době KB zveřejňuje ukazatel Green Asset Ratio na konsolidované úrovni se skupinou SG. KB začne zveřejňovat vlastní GAR v roce 2025 na základě údajů z roku 2024.

Pro koho?

Vztahuje se na všechny velké společnosti kótované na burze EU, které podléhají právu EU nebo jsou usazeny v členských státech EU a splňují alespoň 2 z těchto 3 požadavků:
- 50 milionů EUR čistého obratu
- 25 milionů EUR v aktivech
- 250 nebo více zaměstnanců

Kromě toho musí splňovat požadavky i společnosti mimo EU, které mají obrat vyšší než 150 milionů EUR v EU a jsou kótovány na burze malých a středních podniků.

Od kdy?

CSRD je účinné od 2024 s tím, že první zveřejnění informací dle CSRD má být v roce 2025 dle dat z roku 2024.

Účel

CSRD je součástí balíčku EU o udržitelném financování představeného 21. dubna 2021 a je účinná od 5. ledna 2023. Rozšiřuje působnost předchozí Směrnice NFRD a má dopad na přibližně 50 000 společností v Evropě. Cílem této regulace je standardizovat zveřejňování nefinančních údajů.

Konkrétně

Směrnice vyžaduje podrobné informace o různých aspektech, jako je ochrana životního prostředí, společenská odpovědnost, lidská práva, boj proti korupci a rozmanitost ve vedení podniku. Kromě toho zavádí nové prvky, jako je koncept dvojí významnosti a požadavky na vykazování nehmotných aktiv, působí tak ve shodě s Nařízením SFDR a Nařízením o taxonomii. Tyto informace musí být uváděny v rámci zprávy vedení podniku.

Společnosti musí začít podávat zprávy v souladu s CSRD za fiskální rok 2024 od 1. ledna 2025.

Evropské standardy pro vykazování udržitelnosti (ESRS) jsou klíčovou součástí Směrnice CSRD a jejich cílem je poskytnout rámec pro zveřejňování informací podle této směrnice. Tyto standardy mají zvýšit kvalitu, srovnatelnost a konzistentnost zveřejňování informací o udržitelnosti v celé Evropské unii.

EFRAG (Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví) zvažuje zavedení čtyř sad standardů ESRS do roku 2028, aby přizpůsobila požadavky na zveřejňování informací podniků. EFRAG také navrhla odvětvově orientované standardy a Evropská komise je přijala 31. července 2023. Mají se používat od roku 2025 pro vykazovací období za rok 2024. V červnu 2024 budou zveřejněny specifické odvětvové standardy a normy pro kótované malé a střední podniky a společnosti mimo EU.

První sada ESRS zahrnuje sektorově orientované zveřejňované informace (z nichž dvě jsou průřezové (ESRS 1 a ESRS2) a 10 tematických okruhů.

Toto zveřejňování informací je navrženo tak, aby bylo použitelné napříč různými sektory a odvětvími a zaměřuje se na řadu environmentálních a sociálních témat a témat řízení podniku (ESG), která jsou relevantní pro všechny společnosti bez ohledu na jejich konkrétní odvětví.

Pro koho?

Oblast působnosti Směrnice MiFID II

(Více informací o MiFID II)

Účel

Nařízení v přenesené pravomoci EU 2021/1253 o udržitelnosti konkrétně začleňuje hlediska udržitelnosti do různých aspektů finančních služeb.

Od kdy?

Od 8. srpna 2022.

Konkrétně

Vhodnost: V rámci dotazníku vhodnosti jsou firmy povinny zohlednit preference klientů v oblasti udržitelnosti. To zahrnuje posouzení, zda a jak si klient přeje začlenit hlediska ESG do své investiční strategie.

Produktové řízení: Podniky musí začlenit rizika a faktory udržitelnosti do svého produktového řízení. To zahrnuje zohlednění aspektů ESG při navrhování, vývoji a distribuci finančních produktů. Jedním z klíčových aspektů je zohlednění potenciálních ESG charakteristik při určování cílovém trhu.

Organizační požadavky: Podniky musí začlenit aspekty ESG do své organizační struktury a interních procesů. To se vztahuje i na řízení rizik a střet zájmů, je totiž třeba zajistit, aby rizika udržitelnosti byla dostatečně identifikována, řízena a zveřejňována. Celkově je cílem těchto změn začlenit udržitelnost do podstaty provozních a rozhodovacích rámců [VM1] finančních institucí a více sladit finanční služby s širšími cíli ESG.

Preference udržitelnosti

Preference udržitelnosti je nový koncept zavedený nařízením v přenesené pravomoci EU 2021/1253. Přináší zavedení nové otázky do dotazníku vhodnosti, kde je součástí cílů a potřeb klienta.

Preferencemi udržitelnosti se rozumí volba klienta nebo potenciálního klienta, zda a případně v jakém rozsahu má být do jeho investice začleněn jeden nebo více z následujících finančních nástrojů:

(a) finanční nástroj, u něhož klient nebo potenciální klient určí, že minimální část bude investována do environmentálně udržitelných investic, jak je definováno v nařízení o taxonomii, článek 2.

(b) finanční nástroj, u něhož klient nebo potenciální klient určí, že minimální část bude investována do udržitelných investic, jak jsou definovány v nařízení o SFDR, článek 2, bod (17).

(c) finanční nástroj, který zohledňuje hlavní nepříznivé dopady na faktory udržitelnosti, pokud kvalitativní nebo kvantitativní prvky prokazující toto zohlednění určí klient nebo potenciální klient;

Pro koho?

Banky, jejichž cenné papíry se obchodují na regulovaném trhu kteréhokoli členského státu EU.

Od kdy?

Od 2023.

Účel

Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) stanovil závazné standardy pro zveřejňování informací o environmentálních a sociálních rizicích a rizicích řízení podniku (ESG) v rámci třetího pilíře. Cílem je zvýšit transparentnost expozic, rizik a strategií finančních institucí v oblasti ESG.

Konkrétně

Zveřejňované informace mají odpovídat povinným pokynům pro reporting, které vyžadují, aby banky a finanční instituce transparentně reportovaly o svém kapitálu a rizikových expozicích. Tyto obecné pokyny jsou nedílnou součástí širšího regulatorního rámce orgánu EBA, jehož cílem je standardizovat zveřejňované informace a klíčové ukazatele výkonnosti (KPI). Tento regulatorní rámec se zaměřuje na to ukázat, jak evropské banky zahrnují udržitelnost do svých řízení rizik, obchodních strategií a celkových obchodních modelů. Kromě toho ukazuje jejich pokrok při dosahování cílů Pařížské dohody.

Požadavky na reporting zahrnují několik klíčových oblastí, jako např:

1. Klimatická rizika: jak může změna klimatu způsobit jiná rizika v hospodaření bank, ať už jde o riziko „uvízlých“ aktiv náročných na emise uhlíku nebo o úvěry na nemovitosti v záplavových oblastech.

2. Zmírňující opatření: jaká zmírňující opatření banky zavedly k řešení těchto rizik, včetně financování činností, které snižují emise uhlíku.

3. Poměr zelených aktiv a souladu s taxonomií bankovní knihy: pochopení toho, jak instituce financují činnosti, které budou naplňovat veřejně dohodnuté cíle Pařížské dohody týkající se zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně na základě taxonomie zelených aktivit EU.

Tyto informace jsou sdělovány prostřednictvím deseti kvantitativních šablon, které vyžadují zveřejnění podrobností o rizicích souvisejících s klimatem, opatřeních ke zmírnění těchto rizik, zapojení do ekologických aktiv a náhledu na udržitelné řízení rizik.

Prováděcí technické normy, které zveřejnil orgán EBA dne 24. 2. 2022 a které jsou nařízeny článkem 434a nařízení o kapitálových požadavcích (CRR), tyto požadavky zpřesňují.