Svěřenský fond

Svěřenský (nebo také svěřenecký) fond je určený ke správě rodinného nebo firemního majetku (např. nemovitosti, peníze, firma, autorská práva) vyčleněného ke zvláštnímu účelu. Svěřenské fondy jsou velmi běžné v anglosaském právu – tam se označují jako trusty – a také u nás se využívají pro správu majetku stále častěji.

Majetek ve svěřenském fondu nemá vlastní právní subjektivitu, fond vlastní sám sebe, vede účetnictví a platí daně. Svěřenský fond spravuje jmenovaný správce ve prospěch obmyšlené osoby – beneficienta, tedy toho, kdo bude moci majetek využívat a čerpat z něj příjmy.

Výhodou vyčlenění majetku do svěřenského fondu je rozmělnění jmění, ale na vyčleněný majetek se nedá uplatňovat vlastnické právo. Například tzv. rodinné fondy se používají třeba pro ochranu před ztrátou dědického nároku nebo zabezpečení nezletilých členů rodiny.

Kdo může založit svěřenský fond

Svěřenský fond může založit každá fyzická či právnická osoba podepsáním smlouvy o svěření majetku správci, která se uzavírá mezi zakladatelem svěřenského fondu (tím, kdo majetek do fondu ukládá) a správcem. Smlouva musí obsahovat název fondu – jeho označení, majetek který tvoří fond při jeho vzniku, vymezení účelu, podmínky pro plnění, údaj o době trvání (doba určitá či neurčitá) a plnění ze svěřenského fondu obmyšlené osobě. Svěřenské fondy podléhají povinné evidenci a identita jejich zakladatelů je skrytá.

Založení, průběh a zánik svěřenského fondu jsou spojené s poplatky, které se liší v závislosti na hodnotě vyčleněného majetku. Typickým rysem svěřenského fondu je téměř vyloučená možnost veřejnoprávního dohledu, ale existují i případy, kdy může zasáhnout soud, a to hlavně v případě zániku či změn ve svěřenském fondu.

Svěřenské fondy se dělí podle účelu na:

• fondy zřízené k soukromému účelu,
• fondy zřízené k účelu veřejně prospěšnému.

Jiná rozlišení:

• Inter vivos – založené z důvodu určitého smluvního ujednání, fond vznikne v okamžiku podepsání smlouvy
• Mortis causa – založené pro případ smrti, fond vznikne po smrti zakladatele (bývá určitým řešením dědictví)