Plátce DPH, nebo neplátce – co se vyplatí?
Možnost zvolit si, jestli budete plátce DPH, nebo neplátce, je otevřená každé podnikající fyzické i právnické osobě do určitého ročního obratu. Ten je stanovený na 2 miliony korun. Pokud subjekt ve 12 po sobě jdoucích měsících této hranice dosáhne, stává se plátcem DPH bez ohledu na to, jestli podniká jako fyzická nebo právnická osoba.
Ať už se člověk rozhodne stát se plátcem DPH z vlastního rozhodnutí, nebo proto, že mu mu to ukládá zákonná povinnost, musí to nahlásit finanční správě. Přihlášení k DPH lze podat elektronicky, všechny potřebné formuláře jsou dostupné na portálu Moje daně.
Při volbě, jestli bude podnikatel nebo firma dobrovolným plátcem DPH, je jednou ze zásadních otázek to, s kým nejčastěji obchoduje. Plátce DPH musí vždy účtovat DPH, tj. i vystavovat faktury s příslušnou sazbou DPH. Vyplatí se mu tedy především obchodovat s dalšími plátci DPH, což v praxi znamená, že zákazníci daného podnikatele budou jiní podnikatelé nebo firmy, tzv. B2B segment.
Pokud subjekt není plátce DPH, s DPH neúčtuje. To znamená, že příslušná sazba DPH není do prodejních cen jeho produktů zohledněna. Nebýt plátcem DPH se tedy vyplatí především, když se firma, nebo živnostník pohybují v prostředí, kde jsou jejich hlavními klienty neplátci DPH, například pokud prodává produkty nebo poskytuje služby koncovému uživateli – občanům, nebo i firmám, které nejsou plátci DPH.
Stále ale platí, že obrat musí být menší než 2 miliony korun za 12 měsíců. Pokud tuto hranici překročí, nemá už na podnikající subjekt na výběr, a to bez ohledu na strukturu klientů.
V roce 2024 jsou zákonem stanovené dvě sazby DPH – základní je 21 %, snížená je 12 % (zahrnuje specifické služby a zboží, mezi které patří například stravování, zdravotní péče a řada dalších kategorií). Pokud je zákazník plátcem DPH, může si uplatnit tzv. odpočet DPH. Pokud ale zákazník plátcem DPH není, tuto možnost nemá.
V praxi to znamená, že pokud jsou 2 obchodující firmy plátci DPH, nakupující si uplatní odpočet DPH a na základě podaného přiznání k DPH finanční úřad automaticky vrací přeplatek na DPH do 30 dnů po vyměření – vzniká tzv. vratitelný přeplatek.
Hlavní nevýhodou plátce DPH je nicméně zvýšená administrativní zátěž. Plátci DPH totiž musejí plnit několik povinností. Především je to vystavování daňových dokladů s přesně uvedenou výši DPH, a to jak v % tak i příslušné částky (např. cena bez DPH / cena s DPH) a podávání přiznání k DPH a kontrolní hlášením.