Komoditní peníze

Jako komoditní peníze označujeme zboží nebo surovinu (komoditu), kterou můžeme směnit za něco jiného, obdobně jako kdybychom platili běžnými penězi. Komoditní peníze jsou hmatatelné a kromě tržní hodnoty, kterou mají společnou s fiatovými penězi (jsou směnitelné za jiné zboží), disponují navíc jako jediná forma peněz dalšími možnostmi uplatnění – v ekonomice říkáme, že mají „vnitřní hodnotu“.

Typickým příkladem komoditních peněz je zlato. Tento ušlechtilý kov odedávna plnil funkci peněz a navíc se z něj dají vyrobit šperky nebo jiné předměty. Přestože už zlato v dnešní době pro placení běžně nepoužíváme, výrobky z něj na své hodnotě neztrácí. Oproti tomu hodnota běžných peněz (například české koruny) se v čase mění vlivem inflace a dalších faktorů.

Aby mohla komodita co nejlépe plnit funkci peněz, měla by splňovat následující vlastnosti:

• trvanlivost
• dělitelnost
• směnitelnost
• vzácnost 
• omezenost výskytu (dané komodity nejsou na světě v neomezeném množství) 

Není tedy divu, že se zlato jako forma komoditních peněz osvědčilo  – je poměrně vzácné a trvanlivé, jeho hodnota je všeobecně a celosvětově uznávaná a dá se roztavit a rozdělit na menší části. Proto se začalo v minulosti spolu s se stříbrem a mědí používat k výrobě mincí.

Komoditní peníze se dodnes v omezené míře používají jako platidlo a jejich spektrum je široké. Patří sem komodity dodnes obchodované na burze, jako jsou například drahé kovy (už zmíněné zlato, dále stříbro, platina a měď), kakaové boby, sůl, cukr, obilí apod.

Další příklady komoditních peněz z historie

Ve starověké Číně se platilo mušličkami, ve slovanských zemích zase plátýnky – tak vzniklo slovo „platidlo“, které dodnes používáme.