Ekonomická prognóza Komerční banky: Zkrocení inflační saně

Průmyslový sektor byl primárně tím, který trpěl narušenými dodavatelskými řetězci. „Na konci loňského roku jsme začali spatřovat první signály možného zlepšování situace. A zdá se, že s novým rokem se začíná pomalu obracet karta nedostatku čipů pro výrobu automobilů. Výroba automobilů tak může být letošním černým koněm“, dokresluje povzbudivé vyhlídky pro český průmysl Jan Vejmělek.

Ceny prakticky všeho rychle vzrostly, inflace je tedy široce rozprostřena a promítá se do vzlínajících inflačních očekávání. Za vzestupem inflace není jedna příčina. Ceny rostou z titulu nabídkových i poptávkových důvodů kvůli vnějším a domácím faktorům. Kvůli pandemii v průběhu loňského roku se omezená produkce a redukování zásob i objednávek střetla s poptávkou, která navzdory pandemii díky extrémně uvolněným měnovým i fiskálním politikám zásadně neoslabila. K tomu se přidala specifika v energetickém či automobilovém sektoru související s politikou přechodu k zelenější produkci. „Prognózu průměrné letošní inflace jsme dramaticky zvedli, a to na 8,8 %“, uvádí Michal Brožka, ekonom Komerční banky. Letošní inflace tak bude nejvyšší od roku 1998, kdy jsme se potýkali s dopady měnové krize roku 1997. „Pokud se v průběhu roku zlepší napjatá situace v odběratelsko-dodavatelských řetězcích, mělo by zpomalení inflace ve druhé polovině roku být výrazné“, doplňuje Brožka. Rizikem je přelití zvýšené inflace do výrazně rychlejšího růstu nominálních mezd.

Česká národní banka bude inflaci a očekávání jejího dalšího vývoje dále krotit. „V nejbližších měsících tak bude pokračovat se zvyšováním úrokových sazeb, které podle nás dosáhnou svého vrcholu na úrovni pěti procent v květnu.“ předpovídá Martin Gürtler, ekonom Komerční banky. Důvodem je hlavně inflační výhled pro první měsíce letošní roku, kdy by růst spotřebitelských cen měl atakovat 10 procent. Na to ukazuje jak naše prognóza, tak i očekávání ČNB. „V jeho druhé polovině by však silné inflační tlaky měly polevit a centrální banka  by tak koncem roku mohla začít sazby vracet zpět k politicky neutrálním třem procentům.“ dodává Gürtler.

Inflace se vloni stala fenoménem, který se do moha zemích vrátil i po několika desetiletích. Růst inflace předčil všechna očekávání i v hlavních světových ekonomikách, jako jsou Spojené státy či eurozóna. I tady se cenový vývoj odrazil v politice centrálních bank. „První zvýšení úrokových sazeb v USA očekáváme již v březnu, v eurozóně pak na konci roku 2023“, upřesňuje ekonomka Komerční banky Jana Steckerová.

Zatímco razantní utahování měnových podmínek je patrné zhruba od poloviny loňského roku, na straně fiskální politiky to po nástupu nové vlády bude až příběh příštího roku. Letos prozatím očekáváme deficit státního rozpočtu ve výši 300 mld. Kč. Vzhledem ke zvýšené nejistotě spojené s rozpočtovým provizoriem, které by mělo trvat do konce března, náš aktualizovaný výhled doznal jen mírných úprav. „Předpokládáme, že hlavním faktorem snížení schodku z loňského rekordu ve výši 419,7 mld. Kč na letošních 300 mld. Kč bude zejména zlepšená makroekonomická situace, která přispěje k vyšším daňovým příjmům“, konstatuje ekonom Komerční banky Jaromír Gec.

Dolar nedovolí koruně výrazněji posílit. Rostoucí tržní úrokové sazby a vývoj amerického dolaru budou podle nás i nadále hlavními hybateli dalšího směřování koruny. Rekordně rozevřený úrokový diferenciál bude tlačit korunu k silnějším úrovním. Proti tomu bude působit americký dolar, který vůči euru ze současných hodnot ještě dále posílí.

Jan Vejmělek
Hlavní ekonom Komerční banky
tel.: +420 222 008 568
jan_vejmelek@kb.cz