Ekonomická prognóza Komerční banky: Jízda na horské dráze

Růst ekonomiky po jarním rozvolnění restriktivních opatření velmi rychle narazil na problém nedostatku vstupů pro výrobu i omezených lidských kapacit. Oslabená nabídková strana čelí silné poptávce podporované během pandemie extrémně uvolněnými hospodářskými politikami. Výsledkem je významný růst cen napříč spotřebitelským košem, dramatický je v případě cen průmyslových producentů, a zejména u energií. Razantní vzestup cen znamenal prudké otočení kormidla měnové politiky. A v rychlém zvyšování úrokových sazeb bude ČNB pokračovat i nadále.
26. 10. 2021 18:00

Česká ekonomika letos poroste tempem 1,9 % po loňské pandemické recesi, která znamenala pokles reálného HDP o 5,8 %. Oproti předchozí prognóze se tak jedná o významnou sestupnou revizi z původně předpokládaných 4,2 %. V roce 2022 by měl hospodářský růst činit 3,5 %. „Dosažení předpandemické úrovně se tak zhruba o tři čtvrtě roku odkládá, a to do druhé poloviny příštího roku“, dokresluje dopad změn prognóz Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky. Nedostatek výrobních komponent je globální problém, který vedl k sestupné revizi hospodářského růstu pro druhou polovinu letošního roku jak například ve Spojených státech, tak třeba i v eurozóně. „Pevně věříme, že by se mělo jednat o dočasný problém, který v průběhu příštího roku odezní“, upřesňuje Jana Steckerová, ekonomka KB.

Vývoj tuzemského hospodářství připomíná jízdu na horské dráze. Jarní covidový lockdown vystřídala euforie z rozvolnění opatření. Ta se v průběhu léta změnila téměř v bolehlav, v lepším případě kvůli dramatickému nárůstu cen energií a vstupních materiálů pro výrobu, v tom horším dokonce někdy není z čeho vyrábět. Vyostření problému s nedostatkem komponent zejména v průmyslu a stavebnictví znamená, že ekonomický růst se během třetího čtvrtletí v podstatě zastavil.

„Průmysl sice dohnal svůj covidový propad už na konci minulého roku, od té doby ale v podstatě stagnuje. Pokud česká ekonomika ve druhé polovině letošního roku aspoň trochu poroste, bude to hlavně díky spotřebě domácností, zatímco výraznější expanze investic se odkládá do příštího roku a zahraniční obchod ekonomiku brzdí.“

Michal Brožka, makroekonom Komerční banky

Ceny prakticky všeho rychle rostou, a to z nabídkových i poptávkových důvodů. Kvůli pandemii v průběhu loňského roku se omezená produkce a redukování zásob i objednávek střetla s poptávkou, která navzdory pandemii díky extrémně uvolněným měnovým i fiskálním politikám zásadně neoslabila. K tomu se přidala specifika v energetickém či automobilovém sektoru související s politikou přechodu k zelenější produkci. Inflace se tak vrátila na scénu. Aktuálně je růst spotřebitelských cen nejvyšší od roku 2008, v případě jádrové složky dokonce v historii časové řady. „Prognózu letošní inflace jsme zvedli na 3,6 % z původních 2,8 %, příští rok bude ještě vyšší. V průměru ji vidíme na 4,8 %“, uvádí Michal Brožka.

ČNB se ve světle vysoké inflace rychle vrací k normálu, pokud jde o nastavení úrokových sazeb. Zářijové zvýšení klíčové repo sazby o 75 bb bylo nejvyšší v historii.

„Předpokládáme, že ČNB bude ve svižném zvyšování úrokových sazeb pokračovat. Klíčová sazba centrální banky by se tak poměrně rychle měla přiblížit k úrovni 3 %. Upřednostní tak boj s inflací, která se podle naší prognózy bude dále zvyšovat a svého vrcholu kolem 6 % dosáhne v první polovině příštího roku.“

Martin Gürtler, ekonom Komerční banky

Ve srovnání se schváleným rozpočtem dopadne letos hospodaření s veřejnými prostředky lépe. Již v dubnu prezentovaná prognóza Komerční banky se postupně naplňuje, a tudíž nová verze doznala pouze kosmetických změn. Státní rozpočet směřuje letos k deficitu 400 mld. Kč a vzhledem k pomalejší investiční aktivitě v závěru roku by výsledný údaj mohl být i mírně nižší. „Ačkoli tempo prohlubování deficitu státního rozpočtu v září opět vzrostlo, i nadále se jedná o výrazně lepší výsledek oproti plánu Ministerstva financí“, hodnotí výkonnost státních financí stratég Komerční banky František Táborský.

Posilování koruny vůči euru zpomalí. Rostoucí tržní úrokové sazby a vývoj amerického dolaru budou podle nás i nadále hlavními faktory pro další směřování koruny. „Tyto vlivy však půjdou do značné míry proti sobě. Ve srovnání s první polovinou tohoto roku očekáváme posilování koruny pomalejším tempem. Na konci letoška dosáhne úrovně 25,10 CZK/EUR a v příštím roce se podívá na 24,80“, předvídá František Táborský.

Hlavní ekonomické proměnné

202020212022
HDP (reálný růst, y/y v %)-5,81,93,5
Spotřeba domácností (reálný růst, y/y v %)-7,12,74,6
Fixní investice (reálný růst, y/y v %)-7,226,1
Zahraniční obchod (mld. CZK)1806323
Průmyslová výroba (reálný růst, y/y v %)-7,18,54,4
Maloobchodní tržby (reálný růst, y/y v %)-0,64,74,9
Mzdy (nominální růst, y/y v %)3,15,74,3
Podíl nezaměstnaných (MPSV, průměr, v %)3,63,83,5
Inflace (průměr, v %)3,23,64,8
3M PRIBOR (průměr)0,913
2W Repo (průměr)0,80,82,9
EUR/CZK (průměr)26,525,624,9

Zdroj: ČSÚ, ČNB, MPSV, Macrobond, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka


Jan Vejmělek
Hlavní ekonom Komerční banky
+420 222 008 568
jan_vejmelek@kb.cz